Jak se stát pěstounem

Toužíte-li po dítěti a nemůžete mít vlastní, nabízí se řešení. Můžete ho adoptovat nebo vzít do pěstounské péče. Jaký je rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí a co všechno to obnáší se dozvíte v následujícím článku.

Zatímco při adopci se stáváte rodičem dítěte se všemi právy a povinnostmi, v pěstounské péči nikdy nebude tak úplně vaše. Pěstoun není zákonným zástupcem dítěte, tím nadále zůstávají biologičtí rodiče dítěte a pěstoun také nemá k dítěti vyživovací povinnost, příspěvky na výživu dítěte dostává od státu. Existuje také přechodná pěstounská péče, která je určena dětem, o které se jejich rodiče z vážných důvodů nemohou na přechodnou dobu starat.

Adoptivní rodič přijímá dítě za své, pěstoun si ho pouze vypůjčuje od jeho biologických rodičů a péče o něj je podstatně náročnější než o vlastní dítě! Děti do pěstounské péče přecházejí z péče ústavní a nějakou dobu trvá než si zvyknou na nové prostředí, dost často se také stává, že jsou traumatizované, citově deprivované, že nezvládají běžné životní situace a obtížně se přizpůsobují novým podmínkám. Důležitá je především trpělivost, dostatek lásky a absence rozdílů mezi vlastními a nevlastními dětmi ze strany pěstounů.

Od doby, kdy požádáte příslušný obecní úřad o svěření dítěte do pěstounské péče může uběhnout několik měsíců, kdy jako žadatel procházíte individuální přípravou na přijetí dítěte do rodiny, odborným zdravotním vyšetřením či psychologickými testy. A uvědomte si jednu věc: pro pěstouna se nevybírá vhodné dítě, ale pro dítě vhodný pěstoun!