Pás cudnosti jako záruka věrnosti?

Pás cudnosti byl oblíbeným renesančním prostředkem posilujícím manželskou věrnost. Dnes, kdy manželská nevěra kvete na každém kroku, si asi těžko dokážeme představit, že by ženy nosily tuto ohavnost!

Doba renesance byla dobou volných mravů, proto bylo třeba si manželskou věrnost trochu pojistit. Tzv. pás cudnosti byl běžně používaným a u mužů velmi oblíbeným šperkem, kterým se ženy nedobrovolně zdobily na intimních místech. Byl vyroben ze železa a sestrojen tak, aby žena mohla vykonávat své přirozené potřeby, ale aby nemohla souložit. Pás cudnosti se zamykal na klíček, který nosil u sebe manžel. Některé pásy cudnosti byly hotovým uměleckým dílem. Byly například zdobeny zlatem, stříbrem či pěknými rytinami.

Často musely ženy i jejich milenci volat zámečníka nebo shánět druhý klíč, který býval k sehnání u vypočítavých obchodníků za drahý peníz. Pás cudnosti se prodal i s klíčkem manželovi, ale obchodník mohl počítat s tím, že za ním brzy přijde manželka, aby si koupila druhý klíček. Tajně ho pak používala pokaždé, co manžel odjel v domnění, že svou ženu spolehlivě zajistil.

Je dost dobře možné, že těchto prostředků bylo více, ale pás cudnosti se stal tím nejznámějším a nejoblíbenějším. Jsou mnohem brutálnější způsoby, které muži ženám v jiných dobách prováděli na Balkáně a zabraňovali jim tak souložit s jinými muži. Například zaváděli ženám do pochvy těžko odstranitelné předměty nebo vstřikovali kyseliny, které způsobovaly silné pálení a bolest.