Porody u přírodních národů

Dnešní doba je plná snah o propagaci alternativních způsobů porodu. Ženy odmítají ležet na porodním lehátku s nohama nahoře a podstupovat nepřirozené zásahy do něčeho tak přirozeného, jako je porod dítěte. Chtějí rodit doma a nejlépe bez čumilů, kteří by jim měli radit a říkat, co mají a nemají dělat. Chtějí rodit tak, jak rodily ženy v dávné minulosti.

Bez ohledu na to, zda je něco takového dnes vůbec možné či ne, pojďme se podívat na to, jak vlastně rodily ženy přírodních národů a primitivních kmenů. Jedno je jisté. Víme, že rodily přirozeně.

Porody nebyly ničím zvláštním ani výjimečným, byla to běžná součást každodenního života. Bylo zvykem, že ženy rodily samy. Nepotřebovaly k porodu už nikoho dalšího. U přírodních národů ženy rodily poměrně snadno a lehce. Často se stávalo, že se ráno vypravily za svými povinnostmi a večer se vrátily s dítětem na zádech. Děti se nerodily na žádných předem určených místech, ale ani ne doma. Většinou se rodilo někde venku v přírodě, prostě tam, kde to na ženu přišlo. Pupeční šňůru často matka překousala nebo odřízla pomocí ostrého nástroje a ihned po porodu se opět vrátila ke své práci.

U některých národů pomáhala u porodu starší zkušená žena – matka, tchyně nebo porodní bába. V těchto případech ženy rodily v chatrčích v nejrůznějších polohách, často také ve dřepu, vkleče nebo vestoje. Málokdy ležely, je však známo, že například kríkské indiánky rodily vleže na břiše. Veřejné porody za přítomnosti dalších osob byly také spojovány s nejrůznějšími obřady.

Velkým problémem bylo, pokud se vyskytl těžký porod, který nebyl častou a obvyklou záležitostí. Indiáni Papago byli přesvědčeni o tom, že dítě, které se nedaří matce porodit má špatnou povahu a proto je lepší ho nechat zemřít. V Ugandě dokonce prý děti narozené koncem pánevním po porodu usmrcují, aby se nestaly příčinou smrti svých rodičů.

U těžkých porodů se prováděly obřady, zaklínání a vyhánění démonů, aby se dítě vypudilo z matky ven. Některé africké kmeny podávají rodičce pro usnadnění porodu takové pochoutky jako je například banánový list pomočený manželem nebo manželovu krev k pití. Hotentoti připravují budoucím matkám nápoj z tabáku svařeného v kravském nebo kozím mléce.

U Samojedů se při těžkém porodu musí žena i muž vyzpovídat porodní bábě ze svých hříchů. Porodní bába váže uzlíky na šňůrku ženy a poté muže, obě položí ženě na břicho a pokud se ani pak porod nezdaří, znamená to, že rodiče něco zapřeli. Většinou se jedná o zpovídání se z nevěry, muže se bába ptá také například na to, zda se neukájel na kravách.

Byl popsán i případ, kdy byl v roce 1878 v Ugandě proveden císařský řez a to bez anestezie, bez řádné dezinfekce a bez šití pouze za pomocí přírodních prostředků. Žena i dítě zákrok přežili a rána se ženě zahojila už za 9 dní!