Poruchy příjmu potravy aneb řízená kontrola stravování: Mentální anorexie

Říká se, že jsme to, co jíme. Co když ale nejíme to, co ostatní? Jsme jiní. Přinejmenším jsme anorektičky, bulimičky či ortorektičky. Alespoň takhle by nás zaškatulkovali ostatní. My samy se však vidíme jinak. Jsme tlusté jak prasata a bojíme se sníst něco, co by nám mohlo ublížit.

Poruchy příjmu potravy jsou věčným koloběhem, ze kterého není úniku. Jsou řízenou kontrolou stravování, jsou destrukcí našich těl i našich duší.

Všichni mluví o tom, jak jsou anorektičky hloupé, ale opak je pravdou. Bývají to velmi inteligentní a citlivé dívky. Mají však jeden závažný nedostatek. Nemají se rády.

Pojďme si představit ty zhoubné nemoci, které dělají z krásných mladých dívek vyhublé trosky a které je nutí dělat to, co vlastně ani dělat nechtějí.

Mentální anorexie

je porucha příjmu potravy, která se objevuje převážně u žen, a to velmi mladých dívek, nejčastěji v období dospívání. Začíná pozvolna, dívky nejsou spokojeny se svou postavou a snaží se držet nejrůznější diety, postupně dochází přes kontrolu příjmu kalorií až k naprostému odmítání potravy a nadměrnému tělesnému cvičení. Zpočátku přichází obrovský příval energie, později kromě typických fyzických příznaků a potíží, které souvisí s nedostatečnou výživou také únava a psychické potíže. Dívky trpí nepochopením okolí s snahou jejich blízkých posílat je na léčení a nutit je do jídla. Nastává nekonečný koloběh, střídají se fáze zdánlivého uzdravení a klidu s fázemi odmítání potravy a hubnutí.

Rizika spojená s touto nemocí a vysokou ztrátou hmotnosti jsou vysoká. Mezi nejčastější fyzické příznaky patří vymizení menstruace, zvýšená tvorba modřin, suchá šupinatá kůže a suché vlasy, našedlá či nažloutlá pokožka, zapadlé oči, snížený práh bolesti, celková dehydratace, snížená tělesná teplota, špatně se hojící rány, snížená odolnost vůči chladu, postupné selhávání vnitřních orgánů. Riziko úmrtí je vysoké.

Mezi možné způsoby léčby patří kromě psychoterapie spojené s užíváním psychofarmak a léků pro nárůst hmotnosti, hlídání stravy dívky a dodávání základních živin, vitamínů a minerálů, také noční můra každé anorektičky – hospitalizace v tzv. výkrmně.